Rodina Landauových byla během druhé světové války těžce zasažena nacistickým terorem. Jacob Grunfeld o tom vypráví: „Jacob Landau a jeho žena Lea Blitzerová se před více než sto lety usadili v Antverpách spolu se svými prvními dvěma dětmi. Další tři děti se narodily v Antverpách, všechny v Borgerhoutu. V roce 1936 podnikli dlouhou cestu z Polska do Antverp také rodiče Jacoba Landaua, Jozef a Esthera Bergstein-Landauovi – moji prarodiče. Před válkou vedla rodina Landauových klidný a skromný život. Jacob Landau byl brusičem diamantů a měl vlastní dílnu, kde zaměstnával pracovníky. Lea Blitzerová měla velký talent pro šití a svou prací přispívala k rodinnému příjmu. Nejstarší syn David se před válkou připojil k otci a naučil se diamantářskému řemeslu. Jeho bratr Noé studoval na židovské střední škole Ets Chaim v Heide. Nejmladší syn Hertog navštěvoval obchodní školu v Antverpách. Dcera Regina studovala na škole Jesode Hatora – Beth Jacob ve Van Ruusbroeckstraat. Nejmladší dcera Anna se k ní na krátkou dobu připojila jako šestiletá holčička. Poklidný rodinný život skončil náhle v roce 1942. Davida a Noého povolali k takzvanému „nasazení na práci“. Noé se dostavil, ale David to odmítl. Davida později zatkli při razii v tramvaji.
Jozefa a Estheru zatkli při razii v noci z 15. na 16. srpna 1942. V noci z 28. na 29. srpna 1942 byli zatčeni také Hertog a jeho sestra Regina. Jejich nejmladší dcera Anna byla zachráněna díky odvaze místního obyvatele Cyriela Muyshondta. Všichni ostatní členové rodiny, kteří byli zatčeni, byli přes Mechelen deportováni do Osvětimi-Birkenau a tam zavražděni.“ Herman van Goethem ve své knize „1942. Rok ticha“ píše také o razii v pátek 28. srpna 1942 (str. 204). „... v Bleekhofstraat, kde žije velké množství Židů, panuje strašná panika. Jacob Landau křičí tak hlasitě, že si přetrhne hlasivky a musí být odvezen do nemocnice. Jeho manželka Lea Blitzerová není odvedena, protože je příliš nemocná. Soused schová malou šestiletou Annu Landauovou pod pult svého obchodu, ale další dvě děti rodiny, Hertog a Regina, ve věku patnácti a dvanácti let, jsou odvedeny. Četníci hodili Reginu do nákladního vozu jako pytel mouky.“
(Foto: ARA, spisy cizinců č. 1 062 539, A308 351, A369 632, A405 847 a 1 371 218)
Tento příběh byl přeložen automaticky a může obsahovat chyby. Zobrazit anglický text
